Česká národní banka (ČNB) poprvé ve své historii investovala do digitálních aktiv. Mimo rámec devizových rezerv vytvořila testovací portfolio v hodnotě 1 milionu dolarů, které má sloužit výhradně k ověření fungování blockchainových technologií v praxi. Portfolio zahrnuje Bitcoin, USD stablecoin a také tokenizovaný bankovní depozit. Rozšiřování portfolia zatím ČNB neplánuje, cílem je především získat zkušenosti s procesy, které se k těmto aktivům vážou.
Pilotní portfolio
Podle guvernéra Aleše Michla vznikl nápad na pilotní portfolio už v lednu 2025. Centrální banka chtěla prozkoumat, jaký význam by do budoucna mohly mít decentralizované prostředky, například v souvislosti s možnou diverzifikací rezerv. Postupně se diskuse rozšířily i na oblast plateb a tokenizace tradičních finančních nástrojů, a proto byly do testovacího balíčku zařazeny také stablecoiny a tokenizované vklady. ČNB plánuje výsledky průběžně zveřejňovat, nicméně konečné závěry očekává až za dva až tři roky.
Michl zároveň zdůraznil, že česká koruna zůstává zákonným platidlem a centrální banka bude nadále usilovat o nízkou inflaci a stabilitu měny. Digitální možnosti plateb a investic však podle něj v následujících letech výrazně porostou, a je proto důležité jim porozumět. Do budoucna si například dokáže představit, že občané budou moci jednoduše nakupovat tokenizované české státní dluhopisy.
Digitální aktiva jsou držena zcela odděleně od devizových rezerv a nemají vliv na měnovou politiku ani na případné devizové intervence. Samotná investice je navíc příliš malá na to, aby ovlivnila bilanci centrální banky, i kdyby došlo k výrazným cenovým výkyvům. ČNB zároveň upozorňuje na vysokou volatilitu a rizikovost Bitcoinu.
Společně s pilotním portfoliem banka spustila také iniciativu ČNB Lab, nové inovační centrum určené k testování technologií, které mohou v budoucnu ovlivňovat finanční systém a měnovou politiku. Kromě digitálních aktiv se zaměří například na využití umělé inteligence či inovace v oblasti plateb a dalších digitalizačních trendů.
Co dělají jiné centrální banky?
Ve světě se zatím většina centrálních bank zaměřuje především na vývoj a testování vlastních digitálních měn známých jako CBDC. Příkladem je indická Reserve Bank of India, která spustila pilotní fázi digitální rupie „e₹“ s cílem nabídnout digitální verzi národní měny.
Naopak pouze minimum centrálních bank uvažuje o tom, že by do svých rezerv zařadily kryptoměny. Evropská centrální banka například opakovaně uvedla, že podle její prezidentky Christine Lagarde není pravděpodobné, že by některá centrální banka eurozóny zařadila bitcoin mezi rezervní aktiva.
Podle studie organizace OMFIF navíc pouze asi tři procenta centrálních bank uvádějí, že by v následujících deseti letech mohla držet bitcoin jako součást rezerv. V praxi tak dosud není znám žádný případ, kdy by centrální banka oficiálně držela bitcoin či jiné kryptoměny jako rezervní aktivum.
Z tohoto pohledu je přístup ČNB výjimečný zejména tím, že si zřídila vlastní pilotní portfolio digitálních aktiv, aby technologie testovala přímo v provozních podmínkách, zatímco ostatní centrální banky se většinou omezují na teoretické analýzy, modelové testy nebo pilotní projekty zaměřené výhradně na digitální měny centrální banky.
Konec předprodeje Best Wallet tokenu
V souvislosti s rostoucím zájmem o digitální aktiva se na trhu objevují i nové projekty, které se snaží využít současné dynamiky kryptoměnového prostředí. Jedním z nich je Best Wallet Token (BEST), jehož předprodej se podle dostupných informací blíží ke svému závěru. Projekt v posledních týdnech zaznamenal výrazné zvýšení zájmu komunity – do předprodeje se již zapojilo přes 55 000 investorů.
Best Wallet je prezentován jako multifunkční kryptoměnová peněženka nové generace, která má propojit správu digitálních aktiv, analytické nástroje, decentralizované aplikace a uživatelsky přívětivé rozhraní. Token BEST má podle projektu sloužit jako jádro celého ekosystému – uživatelé by díky němu mohli získávat přístup k prémiovým funkcím, hlasovat o vývoji produktu a případně být odměňováni za aktivitu v rámci platformy.
Projekt se snaží odlišit zejména důrazem na integraci decentralizovaných služeb (DeFi) do jednoho prostředí a snahou vytvořit peněženku, která má fungovat jako plnohodnotné centrum správy digitálních financí. Autoři také uvádějí, že po skončení předprodeje plánují uvedení tokenu na burzy a další rozšiřování funkcí samotné aplikace.
Stejně jako u všech nových kryptoměnových projektů je ale důležité upozornit, že s takovými investicemi jsou spojena vysoká rizika. Tokeny v předprodeji nejsou regulované finanční instrumenty, vývoj projektu nemusí probíhat podle plánu a hodnota tokenu se může výrazně měnit. Proto je na místě, aby každý zájemce pečlivě prostudoval dostupné informace, včetně dokumentace projektu, technologických detailů i týmu, který za platformou stojí.
