Zdanění kryptoměn v roce 2025: rychle a jednoduše
Rok 2025 se stal klíčovým bodem pro české investory do kryptoměn. Poprvé se totiž uplatňují jasná pravidla definovaná zákonem, která rozlišují drobné uživatele od aktivních obchodníků a institucionálních investorů. Konkrétně se zavádí časový test, specifikují se hodnotové limity pro osvobození a přesně se určuje, za jakých okolností se platí 15 % a kdy vyšší, 23 % daňová sazba. To v praxi znamená, že jednotlivci, kteří kryptoměny používají „běžným“ způsobem a v rozumných objemech, mají nyní šanci na to, že se část jejich zisků danit nebude, zatímco větší spekulativní transakce a vysoké příjmy budou podléhat přísnějšímu zdanění.
Až do konce roku 2024 neexistoval žádný právní časový test pro kryptoměny, každý výdělek byl v podstatě zdanitelný bez ohledu na délku držení kryptoměny. Nově platí, že pokud budete mít kryptoaktivum alespoň tři roky a zároveň nepřekročíte dané hodnotové limity, příjem z jeho prodeje může být zcela osvobozen od daně. K tomu se přidává roční limit ve výši 100 000 Kč na celkové příjmy z kryptoměn, což znamená, že běžný uživatel se nemusí obávat podávat přiznání, pokud se vejde do tohoto limitu, stát pak nebude požadovat žádné další daně z příjmů.
Změnila se i perspektiva státu na kryptoměny. Už to nejsou „exotické digitální tokeny“, ale považují se za běžná investiční aktiva, podobně jako akcie nebo podíly ve firmách, pro které platí společný limit 40 milionů Kč pro osvobozené příjmy. Pokud tento limit překročíte, i při splnění časového testu, tedy při dostatečně dlouhém držení kryptoměny, se bude počítat se zdaněním části vašich příjmů. Nový systém by však měl drobným investorům zjednodušit administrativu a poskytnout větší jistotu, že jednají správně.
Tento článek nemá ambice stát se právní analýzou jednotlivých paragrafů, ale stát se praktickým „průvodcem“ pro obyčejného člověka v rámci naší akademie, aby se v nových pravidlech mohli zorientovat jak dlouhodobí „hodleři“, tak aktivnější obchodníci, kteří už provedli desítky transakcí.
Níže najdete krok po kroku, jak funguje zdanění kryptoměn a pokud ještě nemáte co danit, níže najdete ty nejlepší kryptoměny, které si můžete dnes pořídit.
- Využití revoluční Layer 2
- Vysoká adaptabilita
- Podpora DeFi
- Silná komunita Doge
- Ideální pro trading
- Velký potenciál partnerství
- Vysoký staking
- Podpora komunity
- Mining meme coinů
- Revoluční nástroj pro předprodejové tokeny
- Nová generace krypto peněženek s vlastním ekosystémem
- Podpora Fireblocks MPC-CMP wallet technologií
- První platforma pro spojení AI a tvorby obsahu
- Více jak 250 milionů sledujících
- Výhodný staking s 20% APY
Základní pojmy při zdanění kryptoměn v roce 2025
V českém daňovém systému jsou kryptoměny a další formy kryptoaktiv na úrovni fyzických osob zpravidla klasifikovány jako „ostatní příjmy“ podle § 10 zákona o daních z příjmů, pokud nejsou používány k podnikání (například jako burza, směnárna nebo těžař pracující jako OSVČ nebo s.r.o. apod.). To v praxi znamená, že stát na vás nahlíží jako na někoho, kdo příležitostně prodává jiné formy majetku. Konkrétně finanční úřad sleduje, za kolik jste si kryptoměny pořídili, tedy jaké byly vaše náklady na nákup a poplatky, a na základě toho posuzuje, zda vznikl zisk, který podléhá dani, nebo zda spadá do některé z daňových výjimek.
Za „příjem z kryptoměn“ nelze považovat pouze držení krypta, ale až určité události, které podléhají zdanění. Typickými příklady jsou prodej kryptoměny za tradiční měny (jako koruny, dolary nebo eura), směna jedné kryptoměny za jinou, využití kryptoměny k nákupu zboží či služeb (například pokud zaplatíte bitcoinem v internetovém obchodě) nebo situace, kdy obdržíte odměnu v kryptoměně, ať už například prostřednictvím stakingu, lendování, liquidity miningu nebo jiných produktů DeFi. Všechny tyto situace spojuje to, že v nich realizujete hodnotu, kterou jste měli pouze „na papíře“, a právě tehdy stát určuje, že zde může vzniknout zdanitelný příjem.
Pasivní příjem ve formě stakingu nabízí napříiklad projekt PepeNode!
Naopak existuje mnoho transakcí, které v daném okamžiku nevedou k žádné daňové povinnosti. Když kryptoměnu nakupujete za fiat (běžné peníze), nevzniká žádný zdanitelný příjem, a naopak si vytváříte pořizovací hodnotu, kterou můžete později uplatnit jako náklad. Podobně převody kryptoměn mezi vašimi peněženkami nebo účty na různých burzách představují pouze technické přesuny majetku, aniž by došlo k jakémukoli prodeji či výměně. A pokud kryptoměnu dlouhodobě uchováváte a neprovádíte žádné transakce, daňová povinnost se vytvoří až v momentě, kdy začnete kryptoměnu směňovat, prodávat nebo za ni platit – její pouhé „ležení“ v krypto peněžence není finančním úřadem považováno za příjem.
Nová pravidla zdanění kryptoměn v kostce
Od poloviny února 2025 začaly platit pro české investory nová pravdila pro zdanění kryptoměn: stát zavedl tříletou doporučenou lhůtu, kterou znáte například z akcií, a zároveň k tomu přidává hodnotové limity, jež oddělují běžné investory od skutečně velkých objemů. V realitě to znamená, že vaše daňová povinnost nebude závislá pouze na tom, zda jste na kryptoměně profitovali, ale také na tom, jakou dobu jste ji vlastnili a jaké celkové částky se prodávají v průběhu daného roku.
Základním prvkem nové úpravy je tříletý časový test: pokud dané kryptoaktivum vlastníte minimálně tři roky a poté ho prodáte, výnos z takového prodeje bude z pohledu daně z příjmu zcela osvobozen. Nicméně podmínkou je, že zároveň splníte i související hodnotový test, což činí osvobození omezeným a nikoli neomezeným pro jakékoliv částky. Jinými slovy, stát preferuje dlouhodobé a rozumně velké investice, zatímco krátkodobé spekulace a velmi vysoké objemy zůstávají v daňovém režimu.
Hodnotový test slouží jako strop pro celkové osvobozené příjmy z prodeje kryptoměn a cenných papírů za rok – jakmile se sečtou a překročí částku 40 milionů korun, ztrácíte nárok na osvobození u určité části příjmů, i kdyby jinak splnily tříletý časový test.
V důsledku toho se výrazné jednorázové výstupy nebo prodeje komplexního portfolia už do kategorie „bez daně“ nepočítají a umisťují se do standardního základu daně. Tento mechanismus brání zneužívání nových pravidel k úplnému vyvázání velkých kapitálových zisků ze systému daní.
Kromě toho platí také takzvaný „nízký limit“, který je zaměřen na běžného retailového uživatele kryptoměn. Pokud vaše celkové roční zisky z krypta (a dalších aktiv jako jsou akcie, pozor toto se sčítá), tedy celkové částky, za které prodáváte nebo vyměňujete, nedosáhnou 100 000 Kč, jako fyzická osoba nepodnikatel je nemusíte uvádět do daňového přiznání. Opět pozor, je to objem, ne zisk.
Jinými slovy, pokud občas něco prodáte nebo za něco zaplatíte kryptoměnou v relativně malých objemech, a součet těchto příjmů zůstane pod tímto limitem, stát po vás nežádá žádné daně ani administrativu. Tento limit razantně snižuje byrokracii pro malé investory a umožňuje finanční správě zaměřit se na větší a systematičtější obchodní objemy a zároveň vzniká možnost kryptem platit, bez potřeby vést účetnictví o platbách.
Kdy danit kryptoměny a kdy ne?
Aby bylo zřejmé, kdy dochází k vzniku daňové povinnosti z kryptoměn a kdy naopak zůstáváte „mimo hru“, je nejvhodnější prozkoumat konkrétní příkladové situace. V této části se proto zaměříme na tři běžné oblasti: standardní dlouhodobý investor, situace, kdy musíte řešit daně, a okolnosti, kdy se díky novým nařízením nemusíte do přiznání vůbec zapojit.
Scénář pro běžného investora: nákup v roce 2022, prodej v roce 2025
Představte si, že v roce 2022 zakoupíte určitou kryptoměnu s úmyslem ji dlouhodobě vlastnit a během let 2023 a 2024 neprovádíte žádné aktivní obchodování, například bitcoin. V roce 2025 trh vzroste, rozhodnete se prodat část nebo všechna aktiva a chcete zjistit, zda se na zisk z prodeje vztahuje daňová povinnost. Zásadní jsou dva testy, které byly již zmíněny v předchozí části, tedy časový a hodnotový.
Pokud mezi vaším nákupem v roce 2022 a prodejem v roce 2025 uplynuly alespoň tři roky a prodej nastává po zavedení nových pravidel, splňujete časové kritérium. Příběh tím ale nekončí: rovněž se zkoumá, zda vaše celkové roční příjmy z obchodů s kryptoměnami a akciemi nepřesahují hranici 40 milionů korun. Pokud se vejdete pod tuto úroveň, příjem z takového dlouhodobého prodeje je z pohledu daně z příjmů osvobozen a nemusíte ho uvádět v daňovém přiznání. V případě, že byste však ve stejném roce prodávali velké množství aktiv a hrubý příjem by překročil 40 milionů, část nad tuto hranici by vstoupila do daňového základu.
Kdy se daň platí: běžné zdanitelné situace
Existuje několik běžných scenářů, ve kterých vám vznikne daňová povinnost, protože nesplníte časový test, překročíte stanovené limity, nebo jde o jiný druh příjmu než běžný prodej drženého aktiva:
Časté obchodování a krátkodobé spekulace
Pokud aktivně kupujete a prodáváte kryptoměny v krátkých obdobích – v rámci dnů, týdnů nebo měsíců – a držíte pozice méně než tři roky, každý ziskový prodej je považován za zdanitelný příjem. Na tom nezáleží, zda obchodujete na centralizované burze, prostřednictvím DeFi protokolů nebo P2P, důležité je, že realizujete zisk, než proběhne časový test. Tyto zisky se pak započítávají mezi ostatní příjmy, nebo do základu daně z podnikání, pokud obchodujete jako živnostník nebo firma.
Vysoké objemy přes limit 40 milionů Kč
I když dlouhodobě vlastníte kryptoměny a úspěšně splníte tříletý časový test, v okamžiku, kdy celkový příjem z prodeje kryptoměn a akcií za kalendářní rok překročí 40 milionů korun, část těchto příjmů ztrácí osvobození. Jinými slovy: pro rozsáhlá portfolia se časový test neuplatní neomezeně, ale pouze do tohoto limitu; veškeré příjmy nad tento strop se zahrnují do daňového základu a podléhají zdanění podle vaší celkové daňové situace.
Příjmy z stakingu, miningu a DeFi výnosů
Odměny, jež obdržíte aktivní účastí v různých sítích nebo protokolech, jako je těžba bloků, staking validátora nebo delegace, poskytování likvidity, půjčování a různé farmy, představují příjem v momentě, kdy jsou tokeny připsány. Obvykle se nejedná o „prodej dlouhodobě drženého aktiva“, ale o stálý výnos, který podléhá odlišnému zdanění než kapitálový zisk po splnění časových podmínek. Je nutné tento příjem zdanit bez ohledu na to, jak dlouho poté odměnové tokeny držíte, a až jejich případný prodej může přinést další zisk nebo ztrátu.
Krátkodobé směny a platby kryptem
Při každé výměně jedné kryptoměny za jinou, nebo když kryptoměnou platíte za zboží či služby, se pro účely daní považuje tento okamžik za prodej původního aktiva. Pokud mezi nákupem a takovou transakcí neuběhly tři roky a pokud se vám netýká malý roční limit na běžné prodeje, vzniká daňová povinnost, i když to mnozí lidé v praxi opomínají, formálně se jedná o zdanitelný příjem.
Kdy se daň z kryptoměn neplatí: osvobození a praktické výjimky
Naštěstí existují i případy, kdy sice dochází k aktivitám s kryptoměnami, ale z hlediska daně z příjmů se nacházíte v „bezpečné zóně“ a nemusíte se zabývat přiznáním. Sem patří nově zavedené úlevy a také některé tradiční výjimky:
Držení déle než 3 roky + prodej v rámci limitu
Jedním z nejjasnějších příkladů je investor, který kryptoměnu nakupuje, uchovává ji déle než tři roky a poté ji prodává po zavedení nových pravidel, přičemž celkové příjmy z prodeje kryptoměn a cenných papírů jsou pod prahovou hodnotou 40 milionů Kč. V takové situaci jsou příjmy z prodeje osvobozené, nezahrnují se do daňového základu a není potřeba je uvádět v daňovém přiznání.
Roční objem příjmů z prodejů do 100 000 Kč
Další důležitou úlevou je známý malý limit. Pokud vaše celkové příjmy z kryptoměn za daný rok, tedy součet částek, za které prodáváte nebo směňujete, nedosáhnou 100 000 Kč a nejste podnikatel, můžete tyto transakce úplně ignorovat z hlediska daně z příjmů. Nezohledňuje se zde doba držení, ale výše objemu. Tato hranice výrazně usnadňuje situaci obyčejným uživatelům, kteří kryptoměnu využívají jen příležitostně a v malých částkách.
Darování v přímé linii
Pokud například darujete kryptoměnu dítěti, rodičům nebo prarodičům, samotné darování neznamená pro vás zdanitelný příjem. Z hlediska daně z příjmů se žádný prodej neuskutečnil, jen došlo ke změně vlastníka. Daňová povinnost může vzniknout až v okamžiku, kdy obdarovaný později prodá kryptoměnu nebo směnou využije její hodnotu; tehdy on posuzuje, zda splňuje časový a hodnotový test. Pro vás jako dárce se v době převodu o dani z příjmů vůbec nediskutuje.
Pouhé držení a technické přesuny
Pokud kryptoměnu pouze vlastníte a nic s ní neprovádíte, nemáte žádnou daňovou povinnost, bez ohledu na to, jestli ji máte měsíc nebo deset let. Podobně pokud ji přesouváte mezi svými peněženkami nebo burzami, jedná se pouze o interní přenos majetku bez jakéhokoli příjmu. Tyto akce jsou důležité pro evidenci, dokazují, odkud prostředky pocházejí a jak dlouho je vlastníte, ale samy o sobě se do daňové problematiky nezapočítávají.
U kryptoměn se vždy daní jen to, co skutečně vyděláte – tedy rozdíl mezi tím, za kolik jste prodal, a tím, kolik vás nákupy a související poplatky dohromady stály.
Jak danit zisk z kryptoměn
U každého prodeje nebo směny krypta se počítá tzv. základ daně.
Ten lze zjednodušeně popsat vzorcem:
Základ daně = příjmy z prodej – výdaje
- Příjmem je částka, za kterou krypto prodáte nebo za kterou ho fakticky směňujete (vždy přepočteno na koruny ke dni transakce).
- Výdaji jsou pořizovací ceny prodaného množství krypta plus všechny prokazatelné náklady, které s pořízením a držením souvisely – typicky burzovní poplatky, poplatky za nákup, poplatky za převod na burzu apod.
Pokud je výsledek kladný, jde o zdanitelný zisk; pokud záporný, vzniká ztráta, se kterou je nutné zacházet podle pravidel pro ostatní příjmy (nelze ji volně započítat proti mzdě, ale může hrát roli v rámci stejné kategorie příjmů).
Jak párovat nákupy a prodeje (FIFO a spol.)
V praxi obvykle nemáte jen jeden nákup a jeden prodej, ale desítky nákupů v různých kurzech a postupné prodeje menších částí. U každého prodeje pak musíte určit, jaká část dřívějších nákupů se tímto prodejem „spotřebovala“, a tedy jaká nákladová cena se k ní váže.
Nejpoužívanější princip je FIFO (First In, First Out):
- Za prodané množství se považují nejdříve ty jednotky, které jste koupil jako první.
- Jakmile je „vyčerpáte“, přechází se na další nákupy v pořadí.
Příklad v jednoduché logice FIFO:
- Koupíte 1 BTC v lednu za 300 000 Kč.
- Koupíte další 1 BTC v červnu za 500 000 Kč.
- V prosinci prodáte 1,5 BTC za 600 000 Kč/BTC.
Podle FIFO se nejdříve prodá celý první bitcoin (pořizovací cena 300 000 Kč) a k tomu 0,5 BTC z druhého nákupu (pořizovací cena 250 000 Kč).
Alternativou je metoda váženého (aritmetického) průměru pořizovacích cen, kdy pro každou měnu průběžně držíte průměrnou nákupní cenu a při prodeji ji násobíte prodaným množstvím. Ta je často přehlednější a jednoduší, zejména pokud jste nakupovali po malých částkách a pravidelně. Důležité je zvolit si metodu, držet se jí konzistentně a při případné kontrole ji doložit.
Daňové sazby 15 % a 23 % u fyzických osob
Vypočtený zisk z krypta se u fyzických osob obvykle řadí mezi ostatní příjmy a přičítá se k dalším zdanitelným příjmům za daný rok (mzda, podnikání, pronájem atd.). Na celý součet pak dopadá progresivní zdanění:
- Na část celkového základu daně do výše 36násobku průměrné mzdy v daném roce se uplatní sazba 15 %.
- Na část základu daně, která tuto hranici překročí, se použije sazba 23 %.
V roce 2025 vychází tento limit přibližně na 1,8 milionu Kč ročně (přesné číslo se vždy zveřejňuje pro dané zdaňovací období).
Investor vs podnikatel: zdanění kryptoměn
Z pohledu českého státu je důležité rozlišovat, zda kryptoměny využíváte jako „soukromý investor“, nebo jestli se jedná o pravidelnou výdělečnou aktivitu, tedy podnikání. V praxi to určuje, jaké kategorie se uplatní při dani z příjmů, jaké výdaje můžete nárokovat a zda budete muset platit také sociální a zdravotní pojištění kromě daně.
Ostatní příjmy versus příjmy z podnikání
Příjmy z kryptoměn u běžného investora, tak jak jsme si již řekli, bývají zpravidla klasifikovány jako tzv. ostatní příjmy podle § 10 zákona o daních z příjmů. To se týká případů, kdy kryptoměny vlastníte jako osobní majetek, příležitostně je prodáváte, vyměňujete nebo je využíváte pro platby, ale nevykonáváte to jako soustavnou činnost s cílem podniku. V tomto režimu neplatíte sociální ani zdravotní pojištění z těchto zisků, pouze daň z příjmů, a možnosti nárokování nákladů jsou omezeny na doložené výdaje spojené s koupí a držením.
Jakmile však začnete kryptoměny používat způsobem, který se jeví jako podnikání – pravidelnost, úmysl dosáhnout zisku, a určitá úroveň organizace – může finanční úřad usoudit, že tyto příjmy se nepovažují za „ostatní příjem“, nýbrž za příjem z podnikání.
Mezi takové aktivity patří například systematické obchodování s vysokou frekvencí, provozování vlastní směnárny nebo burzovní platformy, těžba kryptoměn, anebo poskytování služeb souvisejících s kryptem (jako např. placené zprostředkování nebo custody řešení). V tomto případě příjmy z kryptoměn tvoří část základu daně z podnikání, a ne nezávazný „přivýdělek“ investora.
Jak je to u OSVČ a firem
Pokud jste fyzická osoba registrována jako OSVČ a kryptoměny souvisejí s vaším podnikáním, všechny zisky z této aktivity se počítají do základu daně z podnikání. Kromě daně z příjmů se to automaticky vztahuje také na povinnost platit sociální a zdravotní pojištění z dosaženého základu, obdobně jako u běžného živnostníka.
Na druhé straně máte výhodu, že můžete uplatnit širší spektrum nákladů: mimo pořizovací ceny kryptoměn a poplatků můžete zahrnout třeba náklady na hardware, software, energetické náklady při těžbě, nájem prostor, účetní služby nebo marketing, pokud přímo souvisejí s vaším krypto podnikáním.
U právnických osob, zisky z kryptoměn patří do základu daně z příjmů právnických osob. Tento základ se daní jednotnou sazbou 19 %, bez progresivních pasů jako u fyzických osob. Firma má však povinnost vést účetnictví a vykazovat krypto transakce v souladu s účetními standardy, což zahrnuje evidenci v reálné hodnotě, sledování přecenění, kurzových rozdílů a pořízení podrobně doložitelné historie nákupů, prodejů a držení.
Podnikatelský režim tedy přináší více administrativy a dohledu, ale zároveň umožňuje zacházet s kryptem jako s plnohodnotným majetkem firmy, včetně odpisů a širšího spektra daňově uznatelných nákladů.
Rozhodnutí o tom, zda jste stále investor nebo už podnikatel, tedy není pouze technickou formalitou, určuje to, kolik zaplatíte na daních a odvodech, jak obtížné bude vedení evidence a jak velkou flexibilitu máte při optimalizaci nákladů souvisejících s vašimi aktivitami v oblasti kryptoměn.
Závěr
Zdanění kryptoměn v roce 2025 můžete prakticky zjednodušit na tři hlavní kroky. Nejprve je nutné zjistit, zda máte povinnost podávat daňové přiznání, tedy ověřit, jestli splňujete tříletou časovou podmínku a jestli se vejete do stanovených limitů, hlavně do maximální hranice 40 milionů korun na celkové příjmy z prodeje kryptoměn a cenných papírů, případně do malého limitu 100 000 Kč ročně u běžných ne-podnikatelů. Jestliže splňujete podmínky osvobození, nemusíte uvádět příjmy z takových transakcí ve svém daňovém přiznání.
Pokud však zjistíte, že vaše transakce pod osvobozením nespadá, dalším krokem je vypočítat skutečné zisky: přičtete příjmy z prodeje (vždy přepočítané na koruny k datu transakce), od kterých odečtete náklady odpovídající pořizovacím cenám daného množství kryptoměny a veškeré ověřitelné související výdaje.
Výsledný zisk za fyzické osoby pak zařadíte do vhodné kategorie – nejčastěji mezi ostatní příjmy mimo podnikání – a přičtete ho k ostatním zdanitelným příjmům. Na celkový součet se aplikuje sazba 15 % až do výše 36násobku průměrné mzdy a 23 % na část základu, která tuto hranici překročí.
Aby se tímto procesem nestal každoroční stresující rituál, je důležité si pravidelně vést přehlednou evidenci: exporty transakcí z burz, výpisy z krypto peněženek, přehled nakoupených cen, kurzů a poplatků. To vám nejen snáze pomůže ověřit, zda splňujete časové nebo hodnotové kritéria, ale také máte po ruce dokumentaci pro správný výpočet zisku. Pokud pracujete s vyššími objemy, kombinujete trading, staking nebo podnikání, stojí za to krátce se poradit s daňovým poradcem, protože často odhalí chyby, které by vás mohly na daních nebo případných sankcích stát více než samotná konzultace.