Těžení kryptoměn patří k základním pilířům celého kryptoekosystému. Bez těžařů by blockchain nemohl fungovat – právě oni ověřují transakce, zajišťují bezpečnost sítě a přinášejí nové mince do oběhu. Proces těžby se od prvních let bitcoinu výrazně proměnil, stal se technologicky náročnějším a energeticky intenzivnějším, ale přesto zůstává atraktivním způsobem, jak se do světa kryptoměn zapojit.
V tomto článku se dozvíte, jak těžit kryptoměny v roce 2025 krok za krokem – od základního principu fungování těžby přes potřebné vybavení, dostupný software a hardware, až po výpočet ziskovosti. Na závěr nechybí přehled kryptoměn, které se dnes stále vyplatí těžit, a praktické rady, jak optimalizovat spotřebu i výnosnost.
CryptoTab Browser - těžba kryptoměn z prohlížeče
CryptoTab Browser - těžba kryptoměn z prohlížeče
Binance Cloud Mining - těžba kryptoměn na největší krypto burze světa
Binance Cloud Mining - těžba kryptoměn na největší krypto burze světa
BeMine - jednoduchá těžba kryptoměn
BeMine - jednoduchá těžba kryptoměn
Kryptex - ověřený mining pool
Kryptex - ověřený mining pool
AwesomeMiner - cloud mining pool
AwesomeMiner - cloud mining pool
ECOS - flexibilní těžba bitcoinu
ECOS - flexibilní těžba bitcoinu
Hashmart - výhodný cloud mining
Hashmart - výhodný cloud mining
V této části se zaměříme na samotné jádro procesu těžení kryptoměn. Pochopení principů, na kterých těžba stojí, je klíčem k tomu, abyste mohli vyhodnotit, které kryptoměny se vyplatí těžit, jaký hardware zvolit a proč má těžba nadále zásadní význam pro celý blockchainový ekosystém. Nejprve si popíšeme základní princip fungování těžby, poté si vysvětlíme rozdíly mezi dvěma hlavními konsensuálními algoritmy Proof-of-Work a Proof-of-Stake, a nakonec se zaměříme na konkrétní kryptoměny, které se dnes ještě těží.
Těžení kryptoměn je proces, při kterém uživatelé, tzv. těžaři, využívají výpočetní výkon svého zařízení k ověřování a potvrzování transakcí v síti. Každá transakce musí být zapsána do veřejné účetní knihy, takzvaného blockchainu. Právě těžaři zajišťují, že tento zápis je bezpečný, pravdivý a neměnný.
Těžaři mezi sebou soutěží o to, kdo první vyřeší složitý matematický problém (kryptografický hash), který slouží k ověření bloku transakcí. Ten, komu se to podaří, získá tzv. těžební odměnu, nové jednotky dané kryptoměny (například bitcoiny) a transakční poplatky od uživatelů, jejichž transakce byly do bloku zahrnuty. Tento mechanismus zajišťuje nejen vydávání nových mincí, ale i decentralizaci a odolnost celé sítě vůči podvodům. Aby došlo ke změně kteréhokoli záznamu, musel by útočník ovládnout většinu výpočetního výkonu sítě, což je prakticky nemožné.
Proof-of-Work (PoW) představuje tradiční způsob těžby, který využívá výpočetní výkon zařízení. Typickým příkladem je bitcoin. Těžaři v tomto systému používají specializované stroje (tzv. minery), které spotřebovávají značné množství energie. Tento přístup přináší vysokou míru bezpečnosti, ale zároveň i vysoké provozní náklady a značnou ekologickou zátěž.
Oproti tomu Proof-of-Stake (PoS) funguje na odlišném principu. Místo výpočetního výkonu rozhoduje množství mincí, které validátoři „uzamknou“ (staking) jako formu záruky důvěryhodnosti. Na základě toho jsou následně vybíráni k ověřování transakcí a získávají odměny obdobným způsobem jako těžaři v systému PoW.
Proof-of-Stake využívají moderní projekty, jako jsou ethereum, cardano či solana. Jeho hlavní výhodou je nízká energetická náročnost, díky níž je považován za ekologičtější a efektivnější alternativu klasické těžby.
Ačkoli mnoho známých kryptoměn přešlo v posledních letech na systém Proof-of-Stake, stále existuje řada projektů, které zůstávají u Proof-of-Work a nabízejí prostor pro těžbu. Nejznámější je samozřejmě bitcoin (BTC), který i přes rostoucí obtížnost těžby přitahuje investory díky své stabilitě, likviditě a silné komunitní podpoře.
Další oblíbenou volbou je litecoin (LTC), který funguje na podobném principu jako bitcoin, ale umožňuje rychlejší zpracování transakcí. Kryptoměna monero (XMR), zaměřená na soukromí a anonymitu, využívá algoritmus RandomX, který je optimalizovaný pro těžbu pomocí běžného procesoru (CPU).
S postupným růstem náročnosti a energetických nákladů se však část těžařské komunity přesouvá k menším a ekologičtějším projektům nebo hledá alternativní způsoby zapojení do blockchainu, například prostřednictvím stakingu či provozu vlastních uzlů (nodes).
Jedním z příkladů je síť Nejlepší kryptoměny ke koupi v roce 2025, která umožňuje uživatelům podílet se na provozu decentralizované infrastruktury bez nutnosti nákupu drahého těžebního hardwaru. Místo klasického těžení PoW modelu funguje PepeNode na principu validace transakcí prostřednictvím stakingu tokenů, díky čemuž je energeticky úspornější a otevřená širší komunitě uživatelů, kteří chtějí získávat odměny za podporu sítě.
Jejich token je momentálně v krypto předprodeji za nízkou vstupní cenu, před zalistováním na burze. Momentálně vybral více než 2 milony dolarů Pokud se chcete podílet na ekologičtějším těžení kryptoměn, navštivtě PepeNode níže.
Kryptoměny jsou vysoce volatilní aktiva a do značné míry neregulována.
V této sekci se zaměříme na praktické aspekty těžby bitcoinu v aktuálním technologickém a tržním prostředí. Poskytneme přehled nejdůležitějších požadavků na hardware, představíme vybrané těžební aplikace a vysvětlíme, jak fungují těžební pooly a cloud mining. Nakonec rozebíráme klíčové ekonomické faktory, které ovlivňují ziskovost této aktivity.
ASIC minery představují specializované zařízení navržené výhradně pro těžbu bitcoinu, které zajišťují maximální výkon a energetickou efektivitu oproti univerzálním GPU sestavám. Jejich úzká specializace umožňuje dosáhnout vyššího hashrate s výrazně nižší spotřebou elektřiny, což představuje zásadní výhodu v konkurenčním prostředí v roce 2025. Mezi hlavní přednosti ASIC minerů patří vysoce efektivní provoz, vysoká šance na získání těžební odměny a snadná škálovatelnost i v rámci větších těžebních operací.
Je nutné však počítat také s nevýhodami, které mohou ovlivnit návratnost investice. Nevýhodou ASICů je relativně rychlá morální zastaralost a nižší flexibilita, zařízení bývají navržena pouze pro jednu konkrétní kryptoměnu. Jakmile je vydán novější typ ASIC mineru, může starší hardware výrazně ztratit na tržní hodnotě. Významnou roli hraje také správa odpadního tepla a hlučnost, které kladou nároky na prostory a chlazení.
Mezi hardwarové systémy dostupné na trhu v roce 2025 patří například Binance Cloud Mining, BeMine, Kryptex, AwesomeMiner, ECOS nebo Hashmart. Některé z těchto řešení nabízejí nejen samostatná zařízení, ale také možnost provozování těžby formou vzdáleného hostingu nebo jako cloud mining službu. Výběr mezi nimi závisí na rozpočtu, ochotě spravovat hardware i požadavcích na automatizaci těžebních operací.
Spotřeba energie patří k nejzásadnějším parametrům ovlivňujícím rentabilitu. Moderní ASIC minery dosahují účinnosti kolem 13–15 J/TH, což při vysokém hashrate znamená stále značnou energetickou i finanční zátěž. Zajištění dostatečného chlazení je nezbytné – ve větších provozech se využívají například výkonné ventilátory nebo dokonce vodní chlazení, aby nedocházelo k přehřívání zařízení a tím ke snížení životnosti nebo efektivity těžby.
Volba správného softwaru zásadně ovlivňuje komfort těžby a možnosti optimalizace výsledků. Mezi nejpoužívanější patří v roce 2025 aplikace CryptoTab, Kryptex a AwesomeMiner. CryptoTab nabízí uživatelsky velmi jednoduché rozhraní s možností provozovat těžbu i na běžných počítačích, přičemž umožňuje zvolit preferenci mezi těžbou na CPU nebo GPU. Kryptex je oblíbená volba pro Windows, umožňuje automaticky vybírat nejziskovější kryptoměnu a podporuje široký rozsah hardwaru, včetně ASIC zařízení.
AwesomeMiner umožňuje vzdálenou správu více zařízení a poolů z jednoho panelu a nabízí pokročilé funkce reportingu, sledování ziskovosti a optimalizaci provozu. Díky své otevřené architektuře podporuje i integraci s větším počtem typů hardwaru, což ocení hlavně pokročilí těžaři spravující větší farmy.
Propojení softwaru s těžebním poolem obvykle znamená zadání URL adresy poolu, uživatelského jména a hesla přímo v těžebné aplikaci. Většina moderních programů nabízí podrobné nastavení, kde lze automaticky přepínat mezi jednotlivými pooly i optimalizovat rozdělení hashrate podle aktuální ziskovosti. Pro správné fungování je nutné sledovat statistiky poolu a zajistit pravidelné aktualizace softwaru, aby byl kompatibilní s nejnovějšími požadavky sítě.
Těžební pooly představují sdružení těžařů, kteří společně kombinují svůj výpočetní výkon s cílem zvýšit šanci na získání blokové odměny. Princip fungování poolů tkví v distribuovaném rozdělování práce – pool agreguje výkony svých členů a podílí se na řešení bloků, přičemž následně rozděluje odměny podle velikosti přispěného výkonu. Díky tomu mohou i menší těžaři získávat pravidelné, byť menší, výplaty, což by při solo těžbě bylo extrémně vzácné.
Solo mining znamená těžbu bez sdružení s ostatními, kdy si těžař ponechá 100 % případné odměny, ale šance na získání celého bloku je v dnešním prostředí extrémně nízká a vyžaduje obrovský výpočetní výkon. Těžba v poolu tedy bývá pro většinu těžařů výrazně atraktivnější z pohledu pravidelného příjmu i nižších vstupních nákladů na hardware a energii.
Cloud mining umožňuje těžbu bitcoinu i bez vlastnictví fyzického hardwaru. Uživatelé si jednoduše pronajmou výpočetní výkon od poskytovatelů, jako jsou Binance Cloud Mining, BeMine, ECOS, Hashmart nebo HashPeak. Hlavní výhodou cloud miningu je nízká bariéra vstupu, absence starostí s údržbou a chlazením, ale často i nižší celkové výnosy kvůli provozním poplatkům a sdílenému výkonu.
Kryptoměny jsou vysoce volatilní aktiva a do značné míry neregulována.
Ziskovost těžby určují především čtyři základní faktory: tržní cena bitcoinu, obtížnost sítě, cena elektřiny a efektivita použitého hardwaru. Obecně platí, že čím vyšší je cena bitcoinu a nižší obtížnost, tím vyšší je potenciální zisk. Elektrická energie tvoří největší část provozních nákladů, proto je klíčové optimalizovat spotřebu i celkový výkon. V období po posledním halvingu (duben 2024) je bloková odměna snížena na 3,125 BTC, což klade ještě větší důraz na efektivitu těžby.
Výpočet návratnosti investice (ROI) probíhá zpravidla na základě porovnání počátečních nákladů na hardware a provoz s předpokládanou denní profitabilitou. Využívají se k tomu online kalkulačky, do nichž se zadává aktuální spotřeba elektřiny, hashrate, cena bitcoinu i individuální náklady na údržbu. Významnou roli hraje také výběr regionu a dostupnost levných či ekologických zdrojů energie, které mohou výslednou rentabilitu zásadně ovlivnit.
Pokud jde o praktickou návratnost, domácí těžaři s průměrnými tarify mohou očekávat měsíční čistý příjem v řádu desítek až několika set dolarů, kdežto industriální těžební farmy dosahují o několik řádů vyšších výnosů díky levné energii a masivnímu výkonu. Pro většinu jednotlivců se proto těžba stává spíše dlouhodobým experimentem, vzdělávací zkušeností nebo pasivním příjmem, zatímco pro profesionální operátory jde o komplexní podnikatelskou činnost.
Těžba kryptoměn nabízí mnohem širší spektrum možností než pouze bitcoin. Mnoho projektů využívá různé konsensuální algoritmy, které umožňují efektivní těžbu pomocí grafických karet (GPU) nebo dokonce procesorů (CPU). V této části se zaměříme na hlavní metody těžby ostatních kryptoměn, přičemž si vysvětlíme, jak funguje těžba na GPU i CPU, a nakonec popíšeme koncept sestavení hardwarového stroje nazývaného mining rig, který slouží k provozu těžby.
Těžba pomocí grafických karet (GPU) je tradiční a stále populární způsob, jak těžit kryptoměny, zejména ty, které nejsou určeny výhradně pro ASIC zařízení. GPU karty od výrobců Nvidia a AMD umožňují paralelní výpočty, které jsou ideální pro kryptografické algoritmy mnoha altcoinů. Těžba na GPU je flexibilnější než ASIC – můžete rychle přepnout mezi různými kryptoměnami podle výhodnosti a situace na trhu.
Mezi kryptoměny, které se v roce 2025 vyplatí těžit na GPU, patří například kaspa (KAS) se svým algoritmem kHeavyHash, který je přizpůsobený právě pro moderní grafické karty a vysokou rychlost transakcí. Další oblíbenou mincí je ravencoin (RVN) používající algoritmus KawPow, který je optimalizovaný pro domácí GPU těžbu. Grin, založený na algoritmu Cuckoo Cycle, a ethereum classic (ETC), přestože je konzervativnější než jeho předchůdce, také nabízejí možnosti zisku pro těžaře na GPU.
Optimalizace výkonu GPU je klíčová pro maximalizaci výnosů a minimalizaci nákladů na elektřinu. Praktiky jako undervolting (snižování napětí GPU) a přetaktování přinášejí výrazné snížení spotřeby energie bez výrazného propadu výkonu. Správné nastavení ovladačů a monitorování teploty pomáhá udržovat stabilitu zařízení a prodlužuje jeho životnost, což je pro těžaře velmi důležité.
Těžba pomocí procesoru (CPU) bývá v porovnání s GPU nebo ASIC méně výkonná a většinou se nevyplatí kvůli nízkému výkonu a vyšší spotřebě energie relativně k těženému množství. Přesto má CPU mining své výjimky a využití, zejména pokud se těží kryptoměny optimalizované právě pro tento typ zařízení.
Například monero (XMR) využívá algoritmus RandomX, navržený tak, aby byl co nejvíce odolný vůči ASIC a GPU těžařům a zároveň výhodný pro CPU těžbu. Další kryptoměny vhodné k těžbě na CPU jsou Zephyr či Quantum Resistant Ledger (QRL), které se zaměřují na soukromí a bezpečnost a umožňují efektivnější využití méně specializovaného hardwaru.
Mining rig je speciální počítač sestavený především k těžbě kryptoměn. Jeho základ tvoří základní deska s dostatečným počtem PCIe slotů, do kterých se instalují grafické karty (GPU). Dále je důležitý výkonný zdroj napájení, kvalitní chlazení a stabilní procesor, který obstarává chod systému.
Sestavení mining rigu vyžaduje správný výběr komponent s ohledem na kompatibilitu a energetickou efektivitu. Po instalaci hardwaru se rig propojí s těžebním softwarem, který je následně připojen k těžebnímu poolu, kde se sdružují výkony dalších těžařů. Díky tomu je možné těžit efektivněji i s menším výkonem jednotky, protože výnosy se dělí podle podílu výkonu na poolu.
Výhodou vlastního rigu je flexibilita a možnost přizpůsobení výkonu i výběru mincí dle aktuální situace na trhu. Provoz vlastního hardwaru ale zároveň klade vyšší nároky na údržbu, technické znalosti a počáteční investici.
Začátek těžby kryptoměn může být pro nováčky i zkušené investory výzvou, protože vyžaduje nejen technické znalosti, ale i důkladné plánování a správné rozhodnutí o investicích. V této části se podíváme na základní kroky, které je potřeba absolvovat, abyste mohli těžit efektivně a s co nejvyšší návratností. Probereme výběr kryptoměny, nákup a přípravu hardwaru, nastavení softwaru i připojení k těžebním poolům, a také monitoring výkonu a výnosů.
Výběr vhodné kryptoměny je první a klíčový krok k úspěšnému těžení. Je důležité analyzovat nejen současnou cenu a potenciál růstu, ale také technologii, která stojí za měnou, a její konsensuální algoritmus. Kryptoměny jako bitcoin či litecoin vyžadují specializované ASIC minery, zatímco jiné, například monero nebo kaspa, jsou vhodné pro těžbu na CPU nebo GPU.
Při rozhodování je potřeba zvážit vstupní investici do hardwaru, očekávanou návratnost, provozní náklady – zejména na elektřinu – a také rizika spojená s cenovou volatilitou kryptoměn. Na základě toho si můžete stanovit strategii, zda vsadíte na krátkodobý zisk spekulativní těžbou, nebo dlouhodobé držení (tzv. HODL) vytěžených mincí a jejich postupné zhodnocení.
Po výběru kryptoměny je dalším krokem nákup a příprava vhodného těžebního zařízení. K dispozici jsou různé možnosti podle rozpočtu a požadavků: od vlastních ASIC minerů, přes GPU rigy, až po cloud miningové služby jako CryptoTab, Binance Cloud Mining, BeMine, Kryptex, AwesomeMiner, ECOS nebo Hashmart. Výhodou cloud miningu je nízká technická bariéra a absence nutnosti spravovat fyzické zařízení, což ocení začátečníci.
Kryptoměny jsou vysoce volatilní aktiva a do značné míry neregulována.
Pokud máte vlastní těžební hardware, je klíčové zajistit optimální provozní podmínky: správné chlazení, dostatečnou ventilaci a minimalizaci hluku. U velkých zařízení je nutné zohlednit i bezpečnostní a provozní požadavky prostor. Dobře připravené prostředí prodlouží životnost zařízení a zvýší efektivitu těžby.
Vybraný hardware je potřeba vybavit odpovídajícím těžebním softwarem. Po instalaci je nutné správně nastavit program tak, aby byl napojen na vaši kryptoměnovou peněženku, kam budou posílány vytěžené mince. Součástí instalace je rovněž benchmarking výkonu zařízení, který pomáhá optimalizovat nastavení a odhalit případné technické problémy.
Nejběžnější těžební programy podporují automatické přepínání mezi kryptoměnami a přizpůsobují výkon podle aktuální ziskovosti. Správné nastavení softwaru je proto klíčové k maximalizaci výtěžku.
Pro většinu těžařů je výhodnější připojit se k těžebnímu poolu – sdružení více těžařů, kteří spojují svůj výkon a zvyšují tak šanci na získání blokových odměn. Výběr spolehlivého poolu je důležitý z hlediska výplat, poplatků a stability.
Při připojení k poolu je potřeba porozumět pojmům jako „share“ (část řešené práce přidělená jednotlivci) nebo „difficulty“ (obtížnost řešení bloku). Pooly odměňují těžaře podle jejich podílu na úspěšném vytěžení bloku, což znamená stabilnější a pravidelnější příjem oproti solo těžbě.
Po nastavení těžby je důležité pravidelně sledovat výkon zařízení a dosažené výdělky. Pro monitoring a správu lze využít nástroje jako Hive OS, Awesome Miner nebo Minerstat, které poskytují přehledné statistiky, upozornění na problémy a možnost dálkového ovládání.
Vyhodnocování těchto dat umožní optimalizovat nastavení hardwaru i softwaru, například změnou frekvence, napětí nebo přepínáním těžených kryptoměn v závislosti na momentální rentabilitě. Pravidelný monitoring je klíčem k udržitelnému a efektivnímu provozu těžby.
Ekonomická stránka těžby kryptoměn patří k nejdůležitějším faktorům, které rozhodují o jejím úspěchu. V této části se zaměříme na hlavní nákladové položky, které ovlivňují rentabilitu těžby, zejména na spotřebu elektrické energie, pořizovací ceny hardwaru a náklady spojené s jeho údržbou. Podíváme se také na způsoby, jak optimalizovat zisky, aby byla těžba co nejefektivnější.
Pro pochopení ekonomiky těžby je klíčové chápat poměr mezi náklady a výnosy, protože ziskovost závisí především na tom, kolik elektřiny zařízení spotřebuje, jak drahý hardware těžař vlastní, a samozřejmě na tržní hodnotě těžených kryptoměn.
Těžba kryptoměn je energicky náročný proces, zejména v případě těžení pomocí ASIC minerů nebo velkých GPU farem. Spotřeba elektrické energie bývá jedním z nejsilnějších výdajových článků, proto je zásadní ji pečlivě sledovat a minimalizovat. Například běžný ASIC miner může mít spotřebu mezi 1 200 až 3 000 W, což při nepřetržitém provozu tvoří nemalé náklady.
Výpočet nákladů na elektřinu závisí na regionální ceně kilowatthodiny, která se v Evropské unii i v rámci České republiky značně liší podle typu odběru a dodavatele. Prakticky lze výpočet nákladů provést tak, že spotřebu zařízení v kilowattech vynásobíte počtem hodin provozu za měsíc a cenou za kWh platnou ve vašem tarifu. Nižší ceny elektřiny nebo volba nočního či víkendového tarifu mohou výrazně zlepšit ekonomiku těžby.
Pořizovací cena těžebního zařízení se může pohybovat od několika tisíc až po stovky tisíc korun, zejména u specializovaných ASIC minerů. Ty nejvýkonnější modely mají často vyšší vstupní ceny, ale obvykle i lepší účinnost, což znamená nižší náklady na jednotku výkonu. GPU sestavy jsou zpravidla dostupnější a flexibilnější, ale s nižší celkovou výkonností pro některé kryptoměny.
Údržba těžebních zařízení zahrnuje pravidelné čištění od prachu, kontrolu a výměnu ventilátorů a další dílčí opravy, které prodlužují životnost hardwaru. Životnost zařízení obvykle bývá 2 až 5 let v závislosti na zátěži a kvalitě chlazení, po které je často potřeba hardware upgradovat či nahradit novým modelem, aby byla těžba stále zisková.
Zisky z těžby lze výrazně ovlivnit správným nastavením hardwaru i softwaru. Přetaktování či undervolting GPU nebo ASIC může pomoci najít rovnováhu mezi maximálním výkonem a nízkou spotřebou energie. Undervolting například snižuje napětí dodávané do čipů, čímž klesá odběr elektřiny a zároveň se snižuje teplota zařízení, což zvyšuje jeho stabilitu a životnost.
Dalším způsobem optimalizace je výběr levnějšího tarifu elektřiny – například noční, víkendový nebo speciální průmyslový tarif. V neposlední řadě je důležité sledovat trh s kryptoměnami a plánovat převody či prodeje vytěžených mincí v momentu, kdy je jejich cena co nejvýhodnější. Tak lze maximalizovat zisky a minimalizovat riziko ztráty hodnoty.
Těžba kryptoměn kromě ekonomických aspektů přináší také otázky environmentální a právní povahy, které jsou stále intenzivněji diskutovány na mezinárodní scéně. V následujících podkapitolách se zaměříme na ekologické dopady tohoto energeticky náročného procesu, ale také na aktuální legislativní rámec, zejména v České republice a Evropské unii.
Porozumění těmto aspektům je zásadní nejen pro těžaře samotné, ale i pro širší společnost a regulátory, kteří se snaží najít rovnováhu mezi inovacemi a udržitelností.
Energetická náročnost těžby kryptoměn, zejména bitcoinu, je často kritizována kvůli velké spotřebě elektřiny a emisím uhlíku, pokud je energie vyráběna z neobnovitelných zdrojů. Těžba probíhá 24 hodin denně a v globálním měřítku spotřebuje více elektřiny než některé menší země.

V reakci na tyto problémy dochází k technickým i organizačním změnám. Například bitcoinová komunita a těžaři stále více směřují k využívání obnovitelných zdrojů energie, jako jsou vodní, větrné či solární elektrárny. Existují i projekty zaměřené na recyklaci tepla z těžebních zařízení pro jiné účely, čímž se snižuje ekologická stopa těžby.
V České republice je těžba kryptoměn považována za samostatnou ekonomickou činnost, což znamená, že příjmy z těžby podléhají zdanění. Těžaři musejí vést účetnictví či evidenci pro daňová přiznání a platit daně podle pravidel pro podnikání, případně fyzické osoby.
Na úrovni Evropské unie se také diskutuje o regulacích zaměřených na energetickou náročnost těžby a dopady na životní prostředí. Jsou zaváděny požadavky na transparentnost spotřeby elektřiny a podporuje se přechod k efektivnějším technologiím, například pomocí regulací či dotací na obnovitelné zdroje energie využívané těžaři.
Kromě klasické těžby kryptoměn existují i jiné způsoby, jak se zapojit do světa digitálních měn a získat z nich výnosy. V této části se zaměříme na dvě nejvýznamnější alternativy – staking a cloud mining.
Staking umožňuje získávat odměny za držení kryptoměn bez potřeby náročného hardwaru a vysokoenergetických výpočtů. Naopak cloud mining představuje pronájem těžebního výkonu u vzdálených providerů s cílem těžit bez vlastnictví fyzických zařízení.
Staking je proces, při kterém držitelé určité kryptoměny uzamknou své mince v blockchainové síti, aby podpořili její bezpečnost a provoz. Tento princip využívá konsensuální algoritmus Proof of Stake (PoS), který je energeticky efektivnější než klasický Proof of Work, používaný u bitcoinu. Namísto výpočetní síly rozhoduje množství držených a stakovaných mincí, čímž se účastníci podílejí na ověřování transakcí a získávají pravidelné odměny.
Mezi nejpopulárnější kryptoměny vhodné pro staking v letošním roce patří cardano (ADA), ethereum (ETH) po přechodu na PoS a solana (SOL). Staking je často dostupný nejen přes oficiální peněženky, ale také na burzách a specializovaných platformách, které usnadňují zapojení i začínajícím investorům. Tento způsob je mimo jiné ekologičtější než těžba, protože výrazně snižuje spotřebu elektrické energie.
Využít také můžete už dříve zmíněný PepeNode projekt, kde můžete získat pasivní příjem již teď v předprodeji.
Kryptoměny jsou vysoce volatilní aktiva a do značné míry neregulována.
Cloud mining umožňuje zúčastnit se těžby kryptoměn bez nutnosti vlastnit a spravovat fyzické těžební zařízení. Uživatel si pronajme výpočetní výkon od vzdáleného poskytovatele, který těží kryptoměny za něj a vyplácí mu podíl na výnosech. Tento model je zajímavý zejména pro ty, kdo nemají možnost nebo zájem investovat do drahého hardwaru.
Těžba kryptoměn vyžaduje pečlivé plánování a hodnocení nákladů i rizik. Klíčové je zvolit vhodnou kryptoměnu a těžební hardware či alternativní metody, jako je staking nebo cloud mining. Vždy je nutné počítat s tím, že trh je velmi proměnlivý a návratnost není garantována.
Pro začátečníky je doporučeno začít v menším měřítku, učit se principy těžby, sledovat trh a postupně optimalizovat své nastavení. Výhodou dnes je široká nabídka softwarových i hardwarových řešení, které usnadňují vstup do světa těžby i bez rozsáhlých technických znalostí.
Těžit kryptoměny může být zajímavá cesta k pasivnímu příjmu i hlubšímu poznání blockchainových technologií, ale vždy s vědomím souvisejících nákladů a rizik.